Vicky Cristina Barcelona

Film Woodyho Allena, ve kterém on sám mimořádně nehraje.
Krásná slunečná Barcelona s Gaudího stavbami a uličkami starého města.
Flamenko.
Penélope Cruz jako vášnivá a nepředvídatelná exmanželka.
Zvláštní styl filmu - použití vypravěče.

Odkazy:

• Oficiální stránky filmu
• Paco de Lucia - Entre dos Aguas

PC neumí čínsky?

Máme problém, přišel nám mail s přílohou a v té příloze se nám neukazují správně čínské znaky!

Hm, tak to by mohlo být tím a tím.... ale - k čemu to potřebují? Kdo tam umí čínsky? Zvědavost ve mně hlodá.

A je to jasné: "Po příletu do Pekingu doporučujeme ukázat tuto kartičku řidiči taxíku." Chytré :-)

Virus v mailu

Jak vypadá takový e-mailový virus:
Přijde e-mail s přílohou a s textem, který má příjemce přimět k tomu, aby přílohu otevřel.
Jak?
Podle textu obsahuje příloha detailní výpis z účtu. Co na tom, že jsem žádný výpis z účtu nežádal? Je to asi výpis účtu někoho jiného a přišel mi omylem, tak proč se nepodívat, ne?

Příloha je navíc docela neškodná, typu .ZIP. Takže poklikat a otevřít:

V ZIPu je jeden soubor, na první pohled se jménem "Statement_detail.doc", čili neškodný Wordový dokument. Až když si člověk okénko roztáhne víc do šířky, tak zjistí, že ".doc" jméno nekončí, ale je tam ještě hodně mezer a až na konci ještě ".exe". Čili ne dokument, ale spustitelný program. Kdo by si toho nevšimnul, tak by na soubor klepnul a program spustil.

Pokud by někdo napřed soubor ze ZIPu vybalil a dal třeba na plochu, tak by si .exe na konci dlouhého jména souboru také nevšiml. A program má navíc ikonu Wordového dokumentu - další trik.

Takhle vypadá vybalený program s virem na ploše (vpravo). Vlevo je pak pro srovnání skutečný wordový dokument. Prakticky stejné, že?

Pro toho, komu připadá zbytečné se tímhle zabývat, protože viry v mailu přece odchytí antivirový program: můj antivirus tenhle program zkontroloval a jako vir ho neoznačil, přestože je zaktualizovaný a mail přišel už před 12 hodinami.
Prostě mezi tím, kdy se nový virus objeví a mezi tím, kdy ho začnou antivirové programy rozpoznávat, je vždy nějaká doba. A během ní se může počítač nakazit - pokud vlastník počítače není aspoň trochu paranoidní...

Přežití v kanceláři podle HP

Ve zpravodaji firmy Hewlett-Packard mi přišel odkaz na pěkný článek 8 tipů jak přežít v kanceláři. Jedná se o kancelář typu open-space, tj. všichni v jedné obrovské místnosti.
Samozřejmě, že je to super uspořádání, protože "podporuje komunikaci a spolupráci mezi pracovníky a motivuje je k vyšší produktivitě".
Nicméně z tipů mám pocit, že to tak úplně ideální nebude.
Daly by se totiž zkrátit na dva body, které něco o pohodě v open-space naznačují:

1. snažte se ostatní co nejméně rušit (vydávejte co nejméně zvuků a nevrážejte jim do stolů, když jdete na wc).
2. sami se co nejvíc snažte od okolního hluku izolovat (např. sluchátky na uších)

A pointa?
Kupujte si do open-space tiskárny a kopírky firmy HP, protože tisknou potichu.

Občanka 1979

Jen tak - ze sešitu Občanské nauky, školní rok 1979/80:

Tapeta

Vyměnit tapetu na monitoru je jednoduché, uživatelsky přívětivé a intuitivní. Klik, klik a dabl-klik a je to.
Vytapetovat jednu stěnu v předsíni je drobet komplikovanější. Protože na té stěně o ploše 3,2 metru čtverečního je

• jedna vestavěná skříňka, co nejde odšroubovat
• jeden plynoměr
• tři a půl metru plynového potrubí upevněného čtyřmi šrouby do zdi
  
• jedno staré okénko do světlíku zapuštěné cca 2cm do zdi (nejde otevírat)
  
• dva vyčuhující panty (od okénka, co nejde otevírat)
  
• jedna komínová trubka o průměru 21cm
• několik pavouků s výrazem "jen přes mou mrtvolu"

V návodu se píše o lepení dlouhých pruhů na rovnou zeď od stropu k zemi, pěkně jeden vedle druhého. V mém případě jde o nalepování nepravidelně vystříhaných obrazců na překážkovou dráhu.
Mám nepříjemný pocit, že dnes to byla jen taková generálka a možná bude následovat výběr jiného vzorku tapety, sehnání nějakého pomocníka a repete.
Uvidím ráno.

Kopírování audio cd v Mac OS X

Chtěl jsem si na Macintoshi okopírovat audio cédéčko, ale ne převést na mp3, okopírovat 1:1, aby šlo přehávat v klasickém cd přehrávači. Myslel jsem, že to bude jednoduché, ale nebylo :-(

Napřed jsem zkusil prostředky samotného systému. V Disk Utility jsem udělal obraz disku, pak ho vypálil - a získal datové cd se soubory, které v cd přehrávači nehraje, ale jen divně praská.
Po chvíli pátrání na netu jsem zjistil, že by se v Disk Utility mělo ještě zaškrtnout, aby z obrazu disku udělala audio cd. Ale nenašel jsem kde a nenajdu - ve starších verzích systému to bylo, v poslední verzi - v Leopardovi - ale takhle možnost už není. Což je teda vylepšení...

Další možnost by byla použít iTunes. Napřed načíst CD do knihovny a pak vypálit playlist jako audio cd. Mohl bych nastavit iTunes, aby CD při načítání převedly ne do .mp3, ale do nějakého bezeztrátového formátu, aby nedošlo při kopírování ke zhoršení kvality nahrávky.
To by šlo. Ale je to dost komplikované.

Pak jsem našel prográmek LiquidCD. Je free a vypadá, že audio CD kopírovat umí. Ne úplně přímočaře, takže si to radši poznamenávám:

• Napřed se v něm klikne na tlačíko Kopírovat.
• Pak se vybere "Kopírovat CD".
• Do mechaniky se strčí cédéčko, v programu se objeví název mechaniky:

A teď by člověk čekal, že má stisknout tlačítko Vypálit, ale kdepak. Chce to z menu "Disk" vybrat nabídko "Kopírovat a vypálit".
Pak si to udělá (někde) na disku obraz CD a objeví se další menu:

Chce to tlačítkem Vysunout vysunout originál, vložit prázdné CD a kliknout na Vypálit. No a pak to pálí:
Radost z úspěchu vystřídalo ale za chvíli zklamání: další dvě cd to zkopírovat odmítlo, prý že není dost místa na prázdném cd.

Vypadá to, že některá audio cd obsahují víc, než 700MB dat. Prázdná média na 800MB se dají koupit, ale LiquidCD je z nějakého důvodu nedetekuje jako 800MB, ale jako 700MB a odmítne na ně udělat kopii, že na něm není dost místa...

Takže zatím stále hledám nějaký jiný způsob. Pokud možno zadarmo, kupovat soft na kopírování cd se mi nechce...

Mac OS X - výběr www prohlížeče

Jedna malá technická poznámka:

Kde si v Mac OS X nastavit, který www prohlížeč má být v systému defaultní (tj. má se spustit třeba při kliknutí na odkaz v mailu):

Překvapivě to není k nalezení v System Preferences, ale chce to

• spustit Safari
• v něm Preferences
• hned na kartě General položka Default web browser

Zajímavé je, že kromě Firefoxu z Mac OS X mi to nabídlo i prohlížeče z Windows nainstalovaných pod VMwarem - Internet Explorer a Firefox pro Windows. A skutečně je to dokáže spustit...

Miss Mobile

"Interaktivní představení, v němž autor obrací pozornost k manipulativním efektům zábavního průmyslu, které přerůstají až do forem nové globálního totalitarismu. Jansa odhaluje jak soutěže typu Big Brother vulgarizují pojem demokracie tím, že každému nabízejí jeho 15 minut slávy. Jak podobné projekty ohrožují lidskou důstojnost i svobodu. V představení se stává protagonistou virtuální komunita, kterou vygeneruje performer ve spolupráci s diváky v sále pomocí běžných mediálních a komunikačních prostředků."

"Miss Mobile" - Janez Janša, La Fabrika Holešovice, 7. října 2008, festival Čtyři dny/Four Days

V půl desáté večer zazvoní mobil a kamarád se vás zeptá, zda byste si promluvili s hercem v divadle, kde právě sedí. A anglicky. Sám pořádně neví, o co se jedná. Udělali byste to?

Helena a Jana na to měly a Janez Janša s nimi přes mobil rozjel před diváky téměř hodinovou show. Během hovorů zatím v pozadí malíř maloval kečupem a majonézou jejich potréty. Na konci diváci hlasovali a vítězka se stala Miss Mobile...

Mělo-li být smyslem představení to, co bylo napsáno v programu, tak to podle mého názoru autorovi v Praze trochu nevyšlo. Ač se snažil, nepodařilo se mu účastnice přimět k tomu, aby řekly nebo udělaly něco nedůstojného nebo trapného, ani během rozhovorů ani v závěru při vyhlášení "vítězky" a její odměny...
Byla to "jen" dobrá zábava.

Další video z představení: http://www.youtube.com/watch?v=GjUbZDVVCdc

Váženi CUNI E-mail Users

pošlete nám obratem svou adresu, login a heslo, jinak vám do týdne přestane e-mail fungovat. Váš Charles University Service Management (alias Rosemary9@slingshot.co.nz).

Tak tu máme po delší době další pokus o získání hesel k e-mailu metodou sociálního inženýrství:

Kdo by na takovou věc skočil a poslal obyčejným mailem svoje heslo někomu z Nového Zélandu?

Bohužel když se takový mail pošle dostatečnému množství lidí, tak se téměř vždy najde někdo, kdo na to odpoví. A nebývá to člověk hloupý a arogantní (takový tomu mailu buď nerozumí nebo ho ignoruje), ale naopak chytrý, zvyklý komunikovat v angličtině, velmi zdvořilý a příjemný... prostě někdo, komu bych takovou nepříjemnost určitě nepřál.

A k čemu je pak takové prozrazené heslo zneužito? Že by si ten novozélanďan četl naše e-maily, zajímá se o náš soukromý život?
Kdepak. Jde mu o prachy. Pomocí loginu a hesla může rozesílat přes univerzitní poštovní server spam, své nevyžádané reklamní e-maily a inkasovat za to od zadavatelů reklamy. Rozesílá je přes Webmail nebo přímo přes smtp server s použitím smtp authentikace, což je pro mě docela nová věc.
Samozřejmě se dá proti tomu něco vymyslet, ale bude to potřebovat můj čas a to mě pěkně štve.

Matala

Today is life, tomorrow never comes.

Heslo hippies v zátoce Matala na jižním pobřeží Kréty.
Když jste tam, tak tomu věříte.
Ale dnes a tady mám pocit, že nějak přišlo Tomorrow...

Vytáhnout ze zdi?

"Federální úřady mají možnost kdykoliv bez vašeho vědomí aktivovat mikrofon ve vašem mobilním telefonu a tím odposlouchávat vaše rozhovory. Podle expertů je jedinou 100% ochranou vyjmutí baterie z telefonu".

Něco takového je možné zaslechnout ve filmu Oko dravce, což je další z filmů na téma "velký bratr naslouchá a ví o tobě všechno". Teda bohužel spíš mix z filmů Nepřítel státu, Terminátor, Smrtonosná past, nových nápadů poskrovnu, nelogičností přehršel.
Co mi ale uvízlo v hlavě je právě tahle větička o vyjmutí baterie z telefonu.
Ohledně vzbouřených počítačů s umělou inteligencí jsem měl totiž vždycky jasno. Kdyby k tomu došlo, stačí je prostě vytáhnout ze zásuvky, odpojit od nich všechny dráty a je to. Bez energie a bez možnosti komunikace nemají šanci.
S nástupem bezdrátových sítí a jejich všudypřítomností (WiFi nebo GSM) ale teorie likvidace kabelů dostala vážné trhliny. Odříznout nějaké zařízení spolehlivě od Internetu je dnes již problém.
Zbývalo odpojení od napájení a to dostalu ránu taky, právě při sledování toho filmu. Vždyť iPhone nemá vyměnitelnou baterii! Je to snad první mobil, u kterého si vlastník nemůže baterku sám vyměnit = vyndat! Na netu se hodně diskutovalo na téma, jestli je to velká nevýhoda nebo není, ale nikde jsem si nevšiml, že by někoho napadlo, že iPhone se vlastně nedá 100% vypnout.
Netvrdím, že zrovna přes iPhone by mě někdo na dálku mohl odposlouchávat nebo že by iPhone trpěl umělou inteligencí, ale pokud po vzoru Applu začnou i další výrobci prodávat mobily bez vyndavacích baterek, zvykneme si na to, že taková zařízení jsou. A až bude nutné je někdy vypnout, budeme v průšvihu.
Snad nám zbude aspoň ten poslední prostředek záchrany - pořádné kladivo.

Kino jako pro V.I.P.

Bylo nebylo. Před mnoha a mnoha lety se promítalo v kině jen tehdy, pokud přišlo alespoň pět platících diváků. Když ne, tak vrátili vstupné, kino zamkli a promítač a paní pokladní šli domů.
Časy se ale změnily a na minimální počet diváků se už nehraje.
Je to zvláštní, sedět v prázdném sále, kde zní ozvěna...

Foceno samospouští. Doběhnout včas do 17. řady byl docela výkon.

Vytočte telefonní číslo...

Na starých telefonech se čísla opravdu vytáčela. Pokud se po tom někomu stýská, iPhone to umí:



Aplikace Bakelite z AppStore, free.

Čtečka mobilních čárových kódů pro iPhone

Tenhle podivný obrázek je mobilní (alias 2D) čárový kód.
Oproti klasickému "čárovému kódu z čárek" má jednu velkou výhodu - vejde se do něj více informací (více znaků - řádově jednotky KB) a přitom zabere méně místa.
Zamýšlené využití mobilních čárových kódů je asi toto:

• na reklamách bývají uváděna telefonní čísla, odkazy na www stránky prodejce apod.
• většina lidí/potenciálních zákazníků, co reklamu vidí, si takový údaj musí někam poznamenat, to znamená musí mít při sobě zrovna tužku a kousek papíru (a ten papír pak nesmí ztratit...) = moc práce
  
• skoro každý člověk ale má (bude mít) mobilní telefon s fotoaparátem, bude tedy jednodušší, když si reklamu vyfotí
• když si ji vyfotí, bude se muset na fotku někdy podívat a přepsat si z ní telefonní číslo do mobilu, adresu www stránky do prohlížeče v počítači = moc práce
  
• pokud ale reklama obsahuje mobilní čárový kód, tak mobilní telefon může sám kód dekódovat a určitou akci (vytočení telefonního čísla, zobrazení www stránky...) sám nabídnout = výrazné zjednodušení = větší účinnost reklamy
  

Podmínkou tedy je mít mobilní telefon s fotoaparátem a s aplikací, která je schopna mobilní čárové kódy dekódovat.
Pro iPhone napsal takovou aplikaci Stefan Hafeneger. Jmenuje se Barcode a dá se nainstalovat přes AppStore.
Aplikace umožňuje buď mobilní čárový kód rovnou vyfotit nebo zpracovat už uloženou fotografii. Kód dekóduje a nabídne, co s výsledkem udělat.
Upřímně řečeno, sice to funguje, ale vypadá to, že rychlejší je telefonní číslo/url vyťukat na klávesnici mobilu ručně. Spíš je to taková hra - co se tak asi vyloupne za překvapení z té změti čtverečků?
Kdyby ale v kódu bylo něco delšího, např. místo krátké adresy blogu http://vh14.blogspot.com odkaz na konkrétní příspěvek blogu pod docela dlouhým URL http://vh14.blogspot.com/2008/09/iphone-jako-ladika-kytary.html, už by se mohlo vyplatit místo ručního přepisování mobilní kód použít.
Jestli se to nějak v budoucnu víc rozšíří, těžko říct. V každém případě je to docela zajímavé.

Další informace:

• pěkný článek o mobilních čárových kódech na Lupě
• stránka autora programu
• stránka, na které je možné si vygenerovat 2D čárový kód s vlastním obsahem

Voice Notes

Pěkná jednoduchá utilitka pro iPhone - umí nahrávat hlasové poznámky.


Nahrávky jdou překopírovat z iPhonu do počítače. Je na to zapotřebí program VoiceNoteSync, který je napsaný v Javě, takže je trochu nevzhledný a přenos samotný není úplně jednoduchý, ale funguje dobře a běží na Windows i na Macu.
Kliknutím na "Start Sync Server" se zobrazí jméno a adresa počítače, tu je pak na iPhonu nutné při synchronizaci nahrávky zadat.


Aplikace VoiceNotes lze získat přes AppStore, je free.
Odkazy: domácí stránka utility a program VoiceNoteSync.

Podzimní

Ráno mě cestou na nádraží zaskočila zatažená obloha a trocha mlhy kolem řeky. Všiml jsem si, že listy na stromech začaly žloutnout a některé už padají k zemi. Voda v řece byla čistá a už na pohled studená, u břehu stála ve vodě nehnutě šedá volavka.
Došlo mi, že léto skončilo a já si toho ve městě nevšimnul.

Dřív jsem se z podzimu těšil, z barevných lesů a sluníčka, které se prodírá mlhou.
Letos mám pocit, že něco končí.

A nemám z toho radost.

Černá skříňka

Přišel mi účet za telefon. Čekal jsem ho trochu s obavami, hlavně kvůli tomu, jestli se datový přenos iPhonu vešel do mého tarifu.

Obálka byla nějaká tlustá a místo obvyklého jednoho listu v ní bylo několik hustě oboustraně popsaných stránek A4 - podrobný výpis hovorů včetně datových přenosů. Rychlý pohled na celkovou sumu na konci a úleva - není větší než jiný měsíc...

Zkoumal jsem vyúčtování a překvapila mě jedna věc: iPhone se podle něj každou hodinu připojil na Internet a přenesl přibližně 4 - 9 KB nějakých dat. Na jeden den je tedy ve výpisu minimálně 24 záznamů o spojení, na stránku se vejde asi 60 řádek, takže proto tolik stránek.

Připojuje se k Internetu každou hodinu, ve dne i v noci a to i když je vypnutý a nic s ním nedělám. Zatím netuším proč ani co to přenáší. Jen tipuji, že to bude souviset se službou MobileMe, ale musím to nějak ověřit.

Celý iPhone mi začíná připadat jako černá skříňka. Používám ho, telefonuji, čtu si přes něj maily, brouzdám po webu, dívám se na filmy. Ale dovnitř nevidím a jak vlastně funguje můžu zjistit jen pozorováním toho, co dělá.
Mohl bych se na to klidně vykašlat, ale baví mě to.