Nastavení datového přenosu u iPhone a T-Mobile

Jak jsem psal v předchozím příspěvku, přestože mám telefonní číslo T-Mobilu, s iPhonem mi u O2 prodali i jejich SIMku a telefon s ní aktivovali. Nebylo to asi nutné, ale už se stalo... Ostatně, říkal jsem si, telefon není blokovaný na konkrétního operátora, tak co. Doma jsem do něj dal SIMku T-Mobile a pohoda, telefonovat šlo. Jediný drobný problém byl přijít na to, jak se vlastně SIMka mění. Kryt telefonu rozebíratelný není (telefon nemá výměnnou baterii) a žádnou štěrbinu jsem nemohl najít. Podezíral jsem systémový konektor dole... SIMka je v horní části telefonu v takovém šuplíčku, který není skoro vidět (hlavně v nočním pouličním osvětlení) a šuplíček se vysune po dloubnutí takovým udělátkem přibaleným k telefonu do nepatrné dírky vedle konektoru na sluchátka. Lze použít i kancelářskou sponku.Ale zpátky k tomu problému: se SIMkou T-Mobilu iPhone fungoval – přihlásil se do sítě a telefonoval, co ale nešlo, byly datové přenosy přes GPRS/EDGE. Při pokusu o přístup na nějakou www stránku Safari řeklo “Could not activate cellular data network” a konec.
Hledal jsem v telefonu nastavení GPRS a nenašel. Nejblíže mu bylo menu Settings/General/Network, kde je možné povolit/zakázat 3G, Data Roaming, WiFi a nakonfigurovat VPN, ale o nastavení GPRS ani ň.
Po chvíli experimentování a proházování SIMek jsem přišel na to, že se SIMkou O2 nebo Vodafonu se v této kolonce objeví ještě jedna položka v menu a to “Cellular Data Network” a v ní tři položky: APN, username a password. Se SIMkou T-Mobilu kolonka vidět není, což (hlavně ve 4 ráno, kdy už člověk napůl spí) vypadá trochu mysticky. Odložil jsem řešení problému na ráno a šel spát.


Ráno moudřejší večera – přestal jsem se to snažit vyřešit a zašel do prodejny T-Mobilu. iPhony v ní sice ještě neprodávali, ale byli připraveni, v počítačích iTunes a po ruce manuály.
Podle podavače se při změně operátora musí telefon připojit k iTunes, ty zjistí změnu SIMky, stáhnou od Applů konfiguraci datového přenosu pro konkrétního operátora a telefon nastaví. Jen nevěděl, jestli to dělají pokaždé a nebo jen při upgradu firmwaru. Byl ochotný to zkusit, ale poděkoval jsem, tohle zvládnu sám, nebudu zdržovat. Jen mi bylo divné, že mi doma počítač nic takového včera nenabídl.
Připojil jsem iPhone k počítači a nic. Pustil synchronizaci přes iTunes a nic. Ťuknul jsem na Restore, iTunes resetovaly iPhone a nahrály do něj nový firmware (2.0.2), smázly mi z něj všechny data a nic. Zkusil jsem tam dát SIMku O2 a připojit k počítači – ha, objevilo se slibované menu, nicméně nastavit to pro O2 není to co chci. Zkusil jsem tam dát SIMku T-Mobilu – nic. Následovalo delší období hledání na netu, experimentů, dokonce i čtení manuálů...

Takže kde byl problém:

• datový přenos přes GPRS/EDGE/3G se v iPhonu zjevně nekonfiguruje, tak složitými věcmi nebude uživatel zatěžován, nakonfiguruje se mu to automaticky:
• při připojení k počítači iTunes zjistí ze SIMky operátora a je-li jiný, stáhnou od Applu nastavení a zeptají se, jestli chcete telefon nakonfigurovat:
  
  
• na vyvolání tohoto jevu opravdu stačí jen prohodit SIMku a připojit telefon k počítači, není nutné to spojit s upgradem firmwaru
  
• jste-li ale zákazníkem T-Mobilu, tak nesmíte mít prastarou SIMku s nápisem Paegas. Vypadá to, že Apple operátora Paegas nezná a žádné nastavení nepošle.
• pokud ji ale máte, stačí dát do telefonu libovolnou jinou SIMku T-Mobilu, připojit k počítači, pustit iTunes, ty stáhnou nastavení a telefon nakonfigurují, pak tam vrátit SIMku Paegas a vše funguje
• ještě jedna věc – kolonka “Cellular Data Network” se v telefonu se SIMkou T-Mobilu neukáže, ani když je dobře nakonfigurovaný a datový přenost funguje. Že by se T-Mobile rozhodl, že se zákazník nemá v nastavení vrtat?

Fronta na iPhone 3G

22. srpna 2008 se v České republice začal oficiálně prodávat iPhone 3G. Dva ze tří mobilních operátorů zahájili prodej už o půlnoci z 21. na 22. srpna. Kdo se nemohl dočkat, ten se mohl postavit do fronty. S předstihem dle svého uvážení.
V deset hodin večer to vypadalo na Václavském náměstí u prodejny O2 asi takto: zavřená prodejna, nade dveřmi světelný panel odpočítávající čas do půlnoci, před výlohou hlouček lidí. V hustém zástupu turistů proudících po chodníku se to skoro ztratí.
Po chvíli postávání kolem mě jeden dobrodinec upozorní na to, že zájemcům o iPhone se vydávají pořadová čísla a to pod bílým stanem, který je postavený tak o 10m výš. Na první pohled vypadá jako zahrádka nějaké restaurace, ale je postavený speciálně pro tuto akci, vybavený židličkami a občerstvením. Dostávám modrý papírový náramek s číslem 27 a ujištění, že minimálně 27 telefonů v prodejně určitě mají. Lidí pomalu přibývá a tvoří se něco jako fronta. Kolem obchází hostesky a nabízí bagety, vodu a dokonce kávu nebo čaj a staží se udržet fronťáky při vědomí a v dobré náladě. Před půlnocí začnou nevtíravě kontrolovat čísla a přerovnávat lidi ve frontě podle pořadí. Ukázalo se, že dost lidí před námi to zřejmě vzdalo a šlo domů.


Vedle fronty zákazníků je početná skupina přihlížejících a hlavně novinářů, fotografů a kameramanů, kteří krouží kolem a snaží se najít něco zajímavého a vyjímečného, co by zaujalo diváky a čtenáře. Kdybych si vytáhnul z batohu karimatku a pohodlně si na ni sednul, byl bych tutově druhý den v novinách. Tak radši jen tak stojím.

Poslední minuta před půlnocí. Všichni napjatě stojí, sledují vchod do prodejny a skandují poslední vteřiny. Půlnoc! Co se stane? Prakticky nic. Nějaké dohadování ochranky přede dveřmi, pak někoho pustili dovnitř a zase čekáme. A čekáme. A čekáme. Nejde to zrovna moc rychle. Z výloh obchodu byly strženy papírové kryty a objevil se překvapivě obrázek telefonu s motem “iPhone, na který jste čekali”. Fotoreportéři stojí přede dveřmi, občas vyfotí toho, kdo je zrovna na řadě. Někdo vyslovuje podezření, že zákazníky vypouští zadním vchodem někam k parku u Hlavního nádraží...

Pak ze dveří vychází první zákazník a mává iPhonem v ruce. Stál prý před obchodem od pěti odpoledne... Reportéři se na něj vrhnou, výkřiky, blesky šlehají Václavákem. Odchází, většina novinářů naštěstí také. Někdo za mnou změřil dobu jeho pobytu v prodejně, odhadl počet lidí ve frontě a spočítal přibližnou dobu, za kterou budou všichni obslouženi: 4700 minut. Všichni to mlčky v duchu přepočítávají na hodiny. Naštěstí se ukázalo, že doba obsluhy prvního zákazníka byla výjimečně dlouhá, protože uvnitř se fotilo a slavilo. Osobně to odhaduji na cca 20 lidí za hodinu, takže 100 lidí ve frontě by mohlo být obslouženo do páté hodiny ranní.


Dostávám se na řadu něco po jedné hodině ráno. Obchodník se mi omlouvá za to, že jsem musel čekat (to bylo opravdu vtipné). Požadovaný nedotovaný telefon s 16G paměti mají, dochází jen k drobnému sporu ohledně SIM karty – nemám SIM kartu O2 a nemůže mi prý prodat telefon bez karty z této prodejny. Trošku nerváček, nakonec tedy telefon kupuji aktivovaný včetně nové SIM karty O2. Karta je za 90 korun a přitom je na ní kredit 625 Kč, což vypadá jako dobrý obchod... a zároveň jak zjistím druhý den, jako jako netušený zdroj trablů s telefonem. Přitom to bylo asi nedorozumění – zřejmě šlo o to, že nemohou prodat telefon bez aktivace s “nějakou” SIM kartou, jedno je jakého operátora. Alespoň vedle mě jiný obchodník bez problémů aktivoval telefon s kartou Vodafonu. No, stalo se. Je 1:15 ráno, s telefonem v kapse a bohatší o pár zážitků odcházím Václavákem na noční autobus.

Vážení cuni E-mail uživatelé...

A je tady první pokus o vytažení přihlašovacích údajů od zaměstnanců a studentů Univerzity Karlovy. Napište svou e-mailovou adresu, k ní login a heslo a odešlete to e-mailem. Verze v češtině podezřelá na první pohled, anglická verze už moc ne - až na to, že skutečný správce sítě nikdy takové e-maily neposílá...
Česká verze:


Anglická verze:

Jakou má co spotřebu

Jen tak pro zajímavost, když už jsem to změřil a nemám si to kam poznamenat:
Počítače:
Běžné PC, co se prodávalo tak před pěti lety (Pentium IV, 1G RAM, jeden disk, DVD mechanika, 350W zdroj):

• samotná krabice, v klidu když nic nepočítá - 150W
• monitor LCD 17 palců - 40W
• monitor LCD 30 palců - 100W

Nový Apple iMac s 24 palcovým displejem (Intel Core 2 Duo, 4G RAM, jeden disk, DVD mechanika):

• při zapnutí a nabíhání - 145W
• v klidu, když nic nedělá, ale svítí dispej - 100W
• když něco počítá (převod CD do mp3) - 125W
• se zhasnutým dispejem - 55W
• uspaný nebo vypnutý - spotřeba neměřitelná

Další věci kolem počítačů:

• WiFi AP - 10W
• USB HUB napájený, na který není nic připojené - 3-4W
• modem kabelové televize - 7W
• externí harddisk (v klidu) - 4W

HiFi věž:

• 50W zesilovač v klidu, když nehraje - 20W
• tuner - 7W
• CD přehrávač - 15W
• to celé ve standby režimu - spotřeba neměřitelná

30 let stará lednička, když právě chladí a dělá hrozný rambajs: 157 W

Co mě překvapilo: zdroj k USB hubu, který má sám naprázdno spotřebu 4W, zatímco ostatní zdroje (k externímu disku, k WiFi AP a ke kabelovému modemu) mají naprázdno spotřebu neměřitelnou. Tak jsem ho odpojil...

Firefox 3 a záložky

Firefox 2 ukládá záložky do souboru bookmarks.html ve svém profilu. Tento soubor je možné kopírovat mezi počítači a udržovat si tak celkem jednoduše v každé instalaci Firefoxu stejné záložky. Případně v nastavení Firefoxu (browser.bookmarks.file) změnit adresář, ve kterém tento soubor hledá, na jiný, přístupnější.
Firefox 3 je interně jiný - záložky ukládá do SQLite databáze. Při upgradu si z původního bookmarks.html záložky načte, ale pak už tento soubor bookmarks.html ignoruje. Nicméně databáze je uložena v profilu v souboru places.sqlite a vypadá to, že bude možné kopírovat mezi počítači místo bookmarks.html tento soubor.